Váš košík obsahuje
0 položeko celkové hodnotě
0 Kč s DPH
Obezita je určena indexem tělesné hmotnosti BMI v rozmezí hodnot 30,0 a více. Dále se pak dělí na další stupně.
Ideální váhou se v současnosti může pochlubit opravdu jen málokdo. Více než polovina dospělých Čechů a Češek trpí minimálně nadváhou a čtvrtina je obézní. Na obezitě se zejména podílí nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie a také dědičnost.
Nejlepší životní prognózu mají podle lékařů osoby, které v mládí měly váhový index BMI kolem 20 a ve vyšším věku kolem 24. Obézní muži si zkracují život podle výzkumů až o šest let.
Tuk zvyšuje hrozbu výskytu nádorů tlustého střeva, prsu, dělohy, ledvin, jícnu, slinivky břišní, žlučníku, jater a horní části žaludku. U žen s nadváhou je dvakrát větší riziko vzniku rakoviny děložní sliznice než u žen štíhlých. Obézní jsou pak ke vzniku tohoto onemocnění dokonce až pětkrát náchylnější. Obezita zvedá také trojnásobně riziko, že člověka postihne nádor ledvin a jícnu. Odborníci vědí, že tukové buňky mohou vytvářet inzulin a bílkoviny, které jsou schopny spustit nekontrolované rakovinné bujení. Úměra mezi závažností obezity a zdravotním stavem však platí i naopak. Každý kilogram, který obézní člověk shodí, se na zdraví příznivě projeví. Některé studie například ukazují, že při snížení hmotnosti o osm procent klesá nebezpečí spojené s vysokým krevním tlakem o třicet až čtyřicet procent.
