Angina pectoris

Lékařství, [pektoris, latina], onemocnění srdce projevující se záchvaty bolestí pod hrudní kostí vystřelujícími nejčastěji do levé ruky (stenokardie). Angina pectoris je způsobena většinou aterosklerotickým zúžením koronárních tepen srdce a nedokrevností srdečního svalu.
U klasické (tzv. námahové) anginy pectoris je bolest vyvolána fyzickou námahou (chůze do schodů, pohlavní styk) nebo rozrušením. Postižený musí v klidu několik minut počkat až bolest pomine. Odeznění bolesti lze uspíšit podáním nitroglycerinu pod jazyk nebo formou spreje. Preventivním užíváním nitrátů se snižuje četnost záchvatů. Nezmizí-li bolest ani po podání nitroglycerinu do dvaceti minut, je podezření na infarkt myokardu. 
Angina pectoris se diagnostikuje pomocí EKG v kombinaci se zátěžovými testy, někdy také rengenovým vyšetřením věnčitých tepen srdce.
Dekubitální angina pectoris jsou záchvaty stenokardie dostavující se v poloze leže. Při Prinzmetalově (vazospastické) angině pectoris se bolest často dostavuje v klidu a je způsobena spasmem koronárních cév.